Slovník pojmů
There are currently 11 jmen in this directory beginning with the letter Ú.
Ú
ÚSES
Územní systém ekologické stability krajiny ("ÚSES") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými prvky ÚSES jsou biokoridor (BK), biocentrum (BC) a interakční prvek (IP).
Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).
Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Související odkazy: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395
Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).
Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Související odkazy: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395
Území
Území je to, co spojuje lidi s jejich životní prostředím, ale území tvoří i rámec těchto vztahů. Území je část vzájemně provázané materiální a sociální reality. Je to specifická (unikátní) část environmentálního prostoru, část ekologické niky lidské populace. Pojmenování území je též označením oné unikátní a rozpoznatelné části sociální a materiální reality. Území je jak životním prostředím lidí, udržovaným v určitém rozmezí parametrů prostředí, tak rezervoárem dostupných zdrojů.
Území je sociálně zkonstruované (ve smyslu Bergera a Luckmanna) či sociálně vyprodukované (ve smyslu Lefebvra), je to mentální konstrukce v myslích lidí, zapuštěná ve struktuře sociálních i materiálních vztahů a silně podporovaná přizpůsobením materiální reality (výstavbou umělého životního prostředí, vyznačováním hranic, způsoby využití území) - území je tedy obojím: materiální i sociální konstrukcí. V tomto konceptu území nelze oddělit materiální a sociální (pouze analyticky jako dva rozdílné aspekty téže skutečnosti), neboť náš vnitřní obraz světa ovlivňuje způsoby jimiž území využíváme a konstruujeme, ale i naopak: hmotné prostředí zásadním způsobem ovlivňuje náš pohled na svět.
Území je zároveň jakýsi palimpsest, který je používán znovu a znovu. Stopy minulosti jsou v něm stále patrné, vtisknuté do struktury měst, lesů a cest, zapuštěné v zemi, stejně jako v paměti lidí, zapsané v katastrálních mapách a v písemné historii. Území vždy plné objektů, struktur a živých bytostí, jež ho tvoří - není to žádná prázdná struktura. Území má historii a setrvačnost, kterou je třeba brát v potaz při každém úsilí o změnu. Pojem území tak obsahuje velmi mnoho z pojmu génius loci ('duch místa' - v pojetí Norberg-Schulze) ale i zeitgest ('duch doby').
Pojem území lze rozložit na 'u' + 'země'. 'Země' odkazuje na Zemi-planetu (a tedy i zeměkouli, glóbus), pevninu-souš, půdu-hlínu, ale i na stát jako politický celek. Země je i povrch, to, na čem stojíme a po čem chodíme. 'U' vyjadřuje místní i časovou blízkost, okolnost, že je něco součástí něčeho [1].
'Území' v přirozeném jazyce tak má značně odlišné konotace od území v jazyce moderní vědy: je to země, která je nám blízká, jejíž jsme součástí. Výborně to vystihují slova české hymny: „země česká, domov můj". Vědecko-technický pojem území naopak implikuje jakousi tabula rasa, anonymní matematický prostor, který je možno přesně změřit, ohraničit, zanést do map, vyprojektovat jeho využití a podle aktuálních potřeb ho přetvářet. Území v přirozeném jazyce obsahuje odkaz na společnost (tj. že území je vždy někoho, je něčím domovem; později budeme argumentovat, že území nejde od společnosti vlastně vůbec oddělit), který se však ve vědecko-technickém použití tohoto pojmu téměř vytratil.
S překladem slova 'území' do angličtiny je to obtížné. Nabízí se totiž slov několik, z nichž každé postihuje pouze část významů slova českého 'území': 'territory', 'area', 'land', případně: 'earth', 'country' [2].
Pro anglický překlad pojmu 'území' se jeví nejvhodnější slovo 'territory', obsahující základ 'terra', latinský výraz pro 'earth', tj. 'zemi'. 'Territory' má blízko i k výrazu 'terrain', česky 'terén', a odkazuje také na správu (administrativu) území. 'Territory' lze použít i ve smyslu 'region', je tedy větší než 'area', kterýžto pojem má blíže k českému 'areál', či 'pozemek'.
Je pozoruhodné, že český pojem 'území' je mnohem abstraktnější, zahrnující širší rozsah pojmů než kterýkoli z jeho přijatelných anglických ekvivalentů. V této obecnosti se ale ztrácí jemnější významové a obsahové nuance. Lze tedy říci, že 'území' je mnohem více glajchšaltujícím pojmem, jímž, na rozdíl od češtiny, angličtina nedisponuje.
[1] Ústav pro jazyk český 2007-2008 (1935-1957). Příruční slovník jazyka českého.http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php
[2] Harper, D, (2001-2012). Online etymology dictionary. http://www.etymonline.com/
Území je sociálně zkonstruované (ve smyslu Bergera a Luckmanna) či sociálně vyprodukované (ve smyslu Lefebvra), je to mentální konstrukce v myslích lidí, zapuštěná ve struktuře sociálních i materiálních vztahů a silně podporovaná přizpůsobením materiální reality (výstavbou umělého životního prostředí, vyznačováním hranic, způsoby využití území) - území je tedy obojím: materiální i sociální konstrukcí. V tomto konceptu území nelze oddělit materiální a sociální (pouze analyticky jako dva rozdílné aspekty téže skutečnosti), neboť náš vnitřní obraz světa ovlivňuje způsoby jimiž území využíváme a konstruujeme, ale i naopak: hmotné prostředí zásadním způsobem ovlivňuje náš pohled na svět.
Území je zároveň jakýsi palimpsest, který je používán znovu a znovu. Stopy minulosti jsou v něm stále patrné, vtisknuté do struktury měst, lesů a cest, zapuštěné v zemi, stejně jako v paměti lidí, zapsané v katastrálních mapách a v písemné historii. Území vždy plné objektů, struktur a živých bytostí, jež ho tvoří - není to žádná prázdná struktura. Území má historii a setrvačnost, kterou je třeba brát v potaz při každém úsilí o změnu. Pojem území tak obsahuje velmi mnoho z pojmu génius loci ('duch místa' - v pojetí Norberg-Schulze) ale i zeitgest ('duch doby').
Etymologie
Pojem území lze rozložit na 'u' + 'země'. 'Země' odkazuje na Zemi-planetu (a tedy i zeměkouli, glóbus), pevninu-souš, půdu-hlínu, ale i na stát jako politický celek. Země je i povrch, to, na čem stojíme a po čem chodíme. 'U' vyjadřuje místní i časovou blízkost, okolnost, že je něco součástí něčeho [1].
'Území' v přirozeném jazyce tak má značně odlišné konotace od území v jazyce moderní vědy: je to země, která je nám blízká, jejíž jsme součástí. Výborně to vystihují slova české hymny: „země česká, domov můj". Vědecko-technický pojem území naopak implikuje jakousi tabula rasa, anonymní matematický prostor, který je možno přesně změřit, ohraničit, zanést do map, vyprojektovat jeho využití a podle aktuálních potřeb ho přetvářet. Území v přirozeném jazyce obsahuje odkaz na společnost (tj. že území je vždy někoho, je něčím domovem; později budeme argumentovat, že území nejde od společnosti vlastně vůbec oddělit), který se však ve vědecko-technickém použití tohoto pojmu téměř vytratil.
S překladem slova 'území' do angličtiny je to obtížné. Nabízí se totiž slov několik, z nichž každé postihuje pouze část významů slova českého 'území': 'territory', 'area', 'land', případně: 'earth', 'country' [2].
- 'Territory' označuje „území pod správou města, státu atd.", „území, před nímž jsou lidé varování" - označuje tedy území za nějakou hranicí, později se objevil význam „kus země, kraje, regionu", v USA „organizovaný, sebe-spravující region, který však ještě není státem."
- 'Land' má mnohem blíže k českému 'kraj' ve smyslu 'kraj' → 'krajina', 'land' → 'landscape', dokonce i 'land → 'homeland' jakožto 'domovina', 'rodný kraj', ale 'land' znamená i hlína-půda, pevnina-souš. 'Land' má i další smysl, v češtině nepřítomný, totiž 'přistát' „přinést na zem", „přístát s lodí na souši". 'Land-use' ale znamená, i pro nás důležitý pojem, 'využití území'.
- 'Area' znamená „prázdný kus země", „rovná zem, otevřené prostranství", význam 'území' ve smyslu „kus zemského povrchu", který se blíží onomu vědecko-technickému pojetí českého slova 'území' se objevil až v 19. století.
- 'Earth' nejvíc odpovídá českému 'země', neboť značí zemský povrch, půdu-hlínu, suchou zem, materiální svět (protiklad nebes a pekel) i Zemi-planetu.
- 'Country' značí 'rodnou zem', venkov, krajinu, stát jako politický celek.
Pro anglický překlad pojmu 'území' se jeví nejvhodnější slovo 'territory', obsahující základ 'terra', latinský výraz pro 'earth', tj. 'zemi'. 'Territory' má blízko i k výrazu 'terrain', česky 'terén', a odkazuje také na správu (administrativu) území. 'Territory' lze použít i ve smyslu 'region', je tedy větší než 'area', kterýžto pojem má blíže k českému 'areál', či 'pozemek'.
Je pozoruhodné, že český pojem 'území' je mnohem abstraktnější, zahrnující širší rozsah pojmů než kterýkoli z jeho přijatelných anglických ekvivalentů. V této obecnosti se ale ztrácí jemnější významové a obsahové nuance. Lze tedy říci, že 'území' je mnohem více glajchšaltujícím pojmem, jímž, na rozdíl od češtiny, angličtina nedisponuje.
[1] Ústav pro jazyk český 2007-2008 (1935-1957). Příruční slovník jazyka českého.http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php
[2] Harper, D, (2001-2012). Online etymology dictionary. http://www.etymonline.com/
Územně analytické podklady (ÚAP)
Územně analytické podklady rozeznáváme dvojí:
1. na úrovni kraje,
2. na úrovni obce.
Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů (limity využití území), záměrů na provedení změn v území a rozbor udržitelného rozvoje. Aktualizují se každé dva roky.
1. na úrovni kraje,
2. na úrovni obce.
Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů (limity využití území), záměrů na provedení změn v území a rozbor udržitelného rozvoje. Aktualizují se každé dva roky.
Územně plánovací dokumentace (ÚPD)
Územně plánovací dokumentaci tvoří: zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán.
Územně plánovací podklady
Územně plánovací podklady tvoří: územně analytické podklady a územní studie. Územně analytické podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Územní studie ověřuje možnosti a podmínky změn v území. Územně plánovací podklady slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozvhodování v území.
Územní plán
Územní plán pořizuje úřad územního plánování, vydává ho zastupitelstvo obce. Vydává se formou opatření obecné povahy. Zpracovává se na celé území obce (v Praze ho lze zpracovat pro území městské části). Je závazný pro regulační plány. Musí být v souladu s Politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje. Územní plán vymezuje koncepci rozvoje obce, uspořádání krajiny a technické infrastruktury, fuknční a prostorové uspořádání, zastavěné území, zastavitelné území a plochy transformace, požadavky na prověření území včetně jejich zadání, veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace, územní rezervy.
Územní plánování
Evropská charta územního plánování z r. 1983, platná pro členské státy EU, charakterizuje poslání tohoto interdisciplinárního vědeckého oboru a správního nástroje, jako vyjadřování hospodářských, společenských, kulturních a ekologických záměrů společnosti v prostoru. Jedná se o soustavnou činnost, která usměrňuje rozvoj území tak, aby nedocházelo ke konfliktům a disproporcím a aby byly hájeny veřejné i soukromé zájmy v území.
Územní rozhodnutí
Územní rozhodnutí je rozhodnutí o:
1. umístění stavby nebo zařízení,
2. změně využití území,
3. změně stavby a změně vlivu stavby na využití území,
4. dělení nebo zcelování pozemků,
5. ochranném pásmu.
Územní rozhodnuté se nevydává tam, kde je schválen regulační plán a to v rozsahu, v jakém nahrazuje územní rozhodnutí. V jednoznačných případech a pokud je jednoznačný souhlas účastníků řízení, je možné se souhlasem dotčeného orgánu nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou se žadatelem. Doba platnosti územního rozhodnutí je 2 roky, pokud žadatel nepožádá v této lhůtě o vydání stavebního povolení, územní rozhodnutí zaniká.
1. umístění stavby nebo zařízení,
2. změně využití území,
3. změně stavby a změně vlivu stavby na využití území,
4. dělení nebo zcelování pozemků,
5. ochranném pásmu.
Územní rozhodnuté se nevydává tam, kde je schválen regulační plán a to v rozsahu, v jakém nahrazuje územní rozhodnutí. V jednoznačných případech a pokud je jednoznačný souhlas účastníků řízení, je možné se souhlasem dotčeného orgánu nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou se žadatelem. Doba platnosti územního rozhodnutí je 2 roky, pokud žadatel nepožádá v této lhůtě o vydání stavebního povolení, územní rozhodnutí zaniká.
Územní souhlas
Nahrazuje územní rozhodnutí, stavební úřad jej vydá, pokud je záměr v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
zdroj: Zákon č. 183/2006 Sb. par. 96, odst. 1
Územní studie
Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení problémů, případně úprav nebo rozvoj systémů v území (prověřuje možnosti území, zpracovává variantní řešení, zahrnuje oborové studie). Vkládá se do evidence územně plánovací činnosti.
Územní studie krajiny
Řešení krajiny zejména v nezastavěném území, řeší krajinu podrobně ve všech souvislostech, a to i ve vazbě na zelenou infrastrukturu, protipovodňovou ochranu, Adaptační strategii EU a Evropskou úmluvu o krajině. Územní studii krajiny pořizuje úřad územního plánování pro celý správní obvod obce s rozšířenou působností. Je tedy nástrojem územního plánování.