Základy urbanismu

Kurz celoživotního vzdělávání, pořádaný Fakultou stavební ČVUT v Praze

Číslo akreditace: AK/PV-77/2016

Informace o kurzu

Cílem kurzu je seznámit účastníky se základy urbanistické skladby sídel, vývojem stavby měst, kompozicí a historií veřejných prostranství, vývojem kulturní krajiny a krajinnou kompozicí. Seznámí se i s dalšími aspekty, ovlivňujícími utváření sídel a krajiny z hlediska veřejné infrastruktury a se základy celkové urbanistické koncepce území. Nedílnou součástí bude i provázanost na cíle a úkoly územního plánování.

Kurz je určen pro pracovníky úřadů územního plánování na ORP a pracovníky krajských úřadů, jako doplňující vzdělávání k výkonu jejich profese, zejména v souvislosti s připravovanou novelou zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), která zmocňuje úřady územního plánování k vydávání závazných stanovisek v příslušných správních řízeních. Další cílovou skupinou kurzu jsou pracovníci úřadů, zabývající se problematikou územního rozvoje a pracovníci samospráv.

Kurz bude má rozsah 35 vyučovacích hodin a probíhá v jednom kalendářním týdnu v prostorách Fakulty stavební ČVUT v Praze nebo online prostřednictvím MS Team v případě nepříznivé epidemiologické situace.

Ke stažení

Stručné anotace předmětů

Vývoj urbanistické struktury sídel

Přednáškový blok přiblíží posluchačům historické souvislosti vzniku sídelních celků, zásady jejich uspořádání, průměty do prvních územně plánovacích počinů a legislativních pokusů o zakotvení kompozičních zásad nově zakládaných měst. Seznámí s typologií rozdílného přístupu k uspořádání města z hlediska uličních soustav, rozdělení funkcí i obrazu prostorového uspořádání sídla.

Vývoj a kompozice veřejných prostranství

Přednáškový blok na příkladech představí různou typologii veřejných prostranství od jejich vzniku po dnešní dobu, s důrazem na jejich původní funkci, která se v čase proměňuje, na kompoziční založení a prostorové podmínky jejich vymezení. Na příkladech ze současnosti pak přiblíží názory na moderní pojetí veřejného prostranství a jeho multifunkční náplň.

Architektonické a urbanistické hodnoty, cíle a úkoly územního plánování

Přednáškový blok se zabývá definováním architektonických a urbanistických hodnot v území z pohledu legislativního vymezení i subjektivního hodnocení. Specifikuje možnosti jejich ochrany z pohledu stavebního zákona, respektive naplňování ustanovení obsažených v paragrafech cíle a úkoly územního plánování.

Základy urbanistické skladby, funkční systémy sídel

Přednáškový blok seznamuje se základními funkcemi sídla, přibližuje pohled na specifiku a aktuální témata jednotlivých funkčních systémů v dílčích částech sídel a připravuje posluchače na porozumění tvorby a projektování částí sídel z pohledu urbanistické koncepce, typologie a urbanistických podmínek navrhování. Zvláštní důraz na podmínky návrhu obytných zón a parcelace, zklidňování a segregace dopravy, veřejnou a komerční vybavenost, veřejnou zeleň a obecně veřejná prostranství. Doplňuje přehled a koncepční zásady řadou schémat a příkladů z ČR a zahraničí.

Urbanistická koncepce, cíl urbanistické tvorby a její zakotvení v nástrojích územního plánování

Cílem přednáškového bloku je objasnit obsah pojmu urbanistická koncepce a představit urbanistickou koncepci jako soustavu dlouhodobě platných zásad prostorového, funkčního a provozního uspořádání území. Připomenout, že její neoddělitelnou součástí je urbanistická kompozice. Dále také objasnit pozici urbanistické koncepce v urbanistické tvorbě a územně plánovací činnosti.

Na základní pojmy budou navazovat východiska urbanistické tvorby, zejména:

• udržitelnost rozvoje, pestrost a rozmanitost prostředí, lidské měřítko, jedinečnost, respekt k hodnotám, zdraví a bezpečnost, funkčnost, komplexnost a hospodárnost;
• úloha sídel v sídelním systému, vztah sídel a krajiny, velikostní a charakterové členění sídel a krajiny, podíl krajiny a zástavby na utváření celkového obrazu sídel, ochrana urbanistických a architektonických hodnot, příležitosti a postupy při vytváření hodnot nových. 

Druhá část přednášky je věnována zastoupení urbanistické koncepce v zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb. a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Zde budou připomenuty úkoly územního plánování, obsahové požadavky týkající se územně plánovací dokumentace, zejména obsah textové části územního plánu a způsoby vyjádření urbanistické koncepce a kompozice v grafické části územního plánu.

Ve třetí části bude prezentován příklad tvorby urbanistické koncepce vybrané části města, azahrnijící podklady pro návrh urbanistické koncepce a kompozice; obsah kapitoly „Urbanistická koncepce“ v textové části a zobrazení urbanistické koncepce ve výkresech – „Urbanistická koncepce“, nebo ve schématech, která mohou být součástí dokumentace.

Vývoj kulturní krajiny, krajinná kompozice

Přednáškový blok objasňující podobu a stav české krajiny na základě identifikace významných mezníků jejího vývoje a seznamuje s proměnami kompozičních principů zahrad a parků. V ucelených částech se zabývá historií vývoje české krajiny a osídlení ve středověku a renesanci od raného středověku (zejména impakt středověku a baroka do naší krajiny), dále pak vývojem české krajiny osídlení v baroku a v 19. století, komponovanou krajinou jako významnou hodnotou krajiny a na závěr proměnou krajiny a českého venkova ve 20. Století.

Interakce sídla a krajiny, krajina aglomerací a venkovského prostoru, zásady uspořádání krajiny

Přednáškový blok je věnovaný vztahu města a krajinných podmínek v historickém vývoji a v současnosti, specifickým funkcím suburbánní krajiny a významu vazeb krajinné infrastruktury města a zelených systémů v aglomeračním měřítku. Pozornost je též věnovaná vesnickým sídlům v kulturní krajině a vztahům mezi řešením urbanistické koncepce a uspořádáním krajiny v nezastavěném území. Pozornost je věnována tématům: město a krajina v historickém vývoji od středověku do 19. století, georeliéf a voda v kompozici města, zeleň ve městě a vývoj vazeb na krajinu, dále město a krajina v současnosti – hodnoty a limity přírodního prostředí, krajinná infrastruktura a její vazby na obytnou a rekreační funkci města, krajina městských aglomerací a regionální zelené systémy. Samostatně je rozebrána problematika vesnických sídel a krajiny, identifikace a ocenění dochovaných cenných komponent historických krajinných struktur a jejich ochrana. Na závěr je téma shrnuto do základních zásad uspořádání krajiny a urbanistická koncepce.

Inženýrská infrastruktura, koordinace městského inženýrství

V rámci přednáškového bloku se posluchači seznámí se základními činnostmi a dovednostmi městského inženýra, který se podílí na urbanistické tvorbě projekčních týmů. Hlavní činností městského inženýra je koordinovat řešení technického vybavení území s tvůrci urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny. Vedle toho je městský inženýr spoluodpovědným, ne-li hlavním projektantem koncepce veřejné infrastruktury. Z tohoto titulu bude přednáška orientována zejména na právní rámec oboru městské inženýrství, definici technického vybavení území, koordinaci řešení technického vybavení území a na vzájemný vliv technického vybavení území na urbanistickou tvorbu.

Prosazování cílů a úkolů územního plánování, závazná stanoviska dotčených orgánů

Cílem přednáškového bloku je, na příkladech modelových nebo realizovaných situací zástavby, prezentovat možná stanoviska dotčeného orgánu, hájícího zájmy územního plánování, zejména v naplňování cílů a úkolů územního plánování podle paragrafů 18 a 19 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o příklady zpracování odůvodnění výrokové části závazného stanoviska, které bude vydáváno příslušným úřadem územního plánování podle připravované novely stavebního zákona.