Slovník pojmů

Všechna | A B C D E F G H I J K L M N O P R S T U Ú V Z
There are currently 3 jmen in this directory beginning with the letter G.
G
Genius loci
Pojem přeložitelný jako "duch místa". Vztahuje se k fenomenologickému chápání prožitku reality a celostnému významu určitého místa.  Jistá kvalita místa, složená z množství vrstev, které dodávají fyzickému místu charakter, atmosféru, jednotně vyjádřitelná pro každého stejně. Je to vyjádření toho, čím dané architektonické dílo "chce být".
Ghetto
Ghetto je část města, většinou vykázaná majoritou obyvatelstva té které minoritě, tedy místo kde žijí lidé stejného náboženského, národnostního či rasového původu ap., a to buď dobrovolně, nebo nedobrovolně. Ghettem se označuje ta část města, ve které žije přes 30 % těchto obyvatel.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ghetto
Global city

S pojmem global city přišla Saskie Sassen. Sassenová se zaměřuje především na vztah světové ekonomie a městského života: „V 60. letech 20. století vstoupila organizace ekonomických aktivit do období výrazné transformace. Změny byly vyjádřeny v modifikované struktuře světové ekonomie, ale osvojily si také formy charakteristické pro určitá místa. Některé z těchto změn jsou nám dnes důvěrně známé: demontáž kdysi mocných industriálních center ve Spojených Státech, Velké Británii a v poslední době i v Japonsku; zrychlená industrializace některých zemí Třetího Světa; rychlé zmezinárodnění finančního odvětví v celosvětovou síť transakcí. Každá z těchto změn modifikovala vztah měst k mezinárodní ekonomii.“ [1, str. 3] Sassenová dále pokračuje: kombinace prostorového rozptylu a globální integrace vytvořila novou strategickou roli pro významná města, která nyní fungují čtyřmi novými způsoby: (1) jako velmi centralizované řídící body pro organizaci světové ekonomie, (2) jako klíčové lokace pro produkční služby (firmy zabývající se financemi, pojištěním, bankovnictvím, reklamou, nemovitostmi a specializovanými poradenskými službami), které nahradily výrobu jako klíčové ekonomické sektory, (3) jako místa produkce, včetně produkce inovací v těchto klíčových sektorech, (4) jako místa odbytu pro vyprodukované výrobky, inovace a služby. Tyto změny ve fungování měst mají zásadní dopad jak na mezinárodní ekonomickou aktivitu, tak na jejich urbanistickou formu: některá města soustřeďují kontrolu nad ohromnými zdroji, zatímco obory produkčních služeb transformovaly uspořádání měst, ekonomie a společnosti. Na světě se tak objevil nový typ města: global city [1, str. 3-4].
Jednoznačný přínos Sassenové spočívá ve velmi podrobném popisu dopadů některých technologií (zejména telekomunikací a počítačů) na sociální organizaci ekonomiky a její prostorové vyjádření. Decentralizace produkce, umožněná rozvojem telekomunikačních a dopravních sítí, tak v podmínkách kapitalismu vede k centralizaci řídících funkcí a zisků v určitých, k tomuto účelu vhodných místech – jimiž jsou global cities. Ty tak nejsou pouze uzlovými body, sloužícími ke koordinaci globálních produkčních řetězců (global assembly line), ale též místy specifické a specializované produkce: (a) produkce specializovaných služeb, nezbytných pro chod komplexních organizací tak, aby mohly operovat prostorově rozptýlenou síť továren, kanceláří a odbytišť – a těmito organizacemi nejsou pouze nadnárodní korporace, ale též např. státní administrativy, mezinárodní instituce, politické strany, vědecko-výzkumné organizace, nestátní organizace a hnutí či teroristické sítě; (b) produkce finančních inovací a tvorba trhů, které jsou obojí nezbytné pro mezinárodní expanzi finančních oborů. Úloha global cities ve světové ekonomice tak spočívá v jejich schopnosti (capability) produkovat globální kontrolu. Sassenová se zaměřuje nikoli na moc, nýbrž na produkci: produkci vstupů, které vytváří kapacitu pro globální kontrolu, ale i na infrastrukturu pracovních míst, které jsou součástí této produkce. Global cities tvoří systém měst, které ve výše uvedených ohledech dohromady spíše spolupracují a vzájemně se doplňují, než soutěží.


Zobrazit více