Slovník pojmů
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí. Pokud není vymezeno jinak má každý strom ochranné základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí dle § 46 zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny.
(zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Parter)
Forma pěších zón je způsob zklidňování dopravy, jehož koncepce spočívá ve vyloučení veškerých vozidel z prostoru. Ve většině případů je v pěší zóně uplatňována takzvaná forma časové segregace automobilové dopravy, kdy je například v časných ranních a pozdních večerních hodinách umožněn vjezd dopravní obsluze. Povolení vjezdu do takovéto zóny může fungovat i na povolení, ať už jednorázové nebo permanentní.
zdroj: obecná formulace
Alternativou k vyhrazenému jízdnímu pruhu pro cyklisty je tzv. piktogramový koridor pro cyklisty, někdy zvaný cyklopiktokoridor. Toto značení na vozovce není oproti vyhrazenému pruhu pro uživatele nikterak závazné, má pouze doporučující a výstražný charakter, cyklisté nemají povinnost je využívat a ostatní řidiči nemají zakázáno na ně vjíždět. Na druhou stranu neumožňují přednost cyklistům před vozidly, která při odbočení koridor přejíždějí. Cyklistické piktogramové koridory se používají především v případech, kdy není na vozovce dostatek místa pro zřízení řádného pruhu pro cyklisty, ale šířka jízdního pruhu umožňuje souběžnou jízdu automobilů a cyklistů nebo jako doplňkové značení propojující jízdní pruhy pro cyklisty. Na vozovkách v Praze se toto značení začalo objevovat na začátku roku 2009, v legislativě bylo oficiálně zakotveno v druhé polovině roku 2010.
zdroj: ČSN 73 61 10. První. Praha: Český normalizační institut, 2006.
Plochy s různým způsobem využití se užívají při tvorbě územního plánu. Jejich smyslem je zajistit funkční uspořádání v rámci územního plánu obce a jsou vyznačeny v hlavním výkrese územního plánu.
Plochy s různým způsobem využití jsou zakotveny ve vyhlášce 501/2006 Sb. - o obecných požadavcích na využívání území, HLAVA II.
Základní druhy ploch s rozd. způsobem využití jsou kategorizovány (dle vyhlášky 501/2006 Sb. § 4 - § 19):
- Plochy bydlení
- Plochy rekreace
- Plochy občanského vybavení
- Plochy veřejných prostranství
- Plochy smíšené obytné
- Plochy dopravní infrastruktury
- Plochy technické infrastruktury
- Plochy výroby a skladování
- Plochy smíšené výrobní
- Plochy vodní a vodohospodářské
- Plochy zemědělské
- Plochy lesní
- Plochy přírodní
- Plochy smíšené nezastavěného území
- Plochy těžby nerostů
- Plochy specifické
Dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 501/2006 Sb. textová část územního plánu musí (mimo jiné) stanovovat podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch)
Zklidňování komunikací má význam nejen pro bezpečnost a pohodlí chodců a cyklistů, ale i pro vyšší estetickou úroveň ulic, lepší životní prostředí a příjemnější život obyvatel. Díky významnému omezení motorové dopravy je tak možné navrátit život a ruchu do ulic sídel. Ke zklidňování dopravy se ve městech a obcích vyspělých států přistoupilo již na počátku tohoto století, kdy nekontrolovatelně rostoucí automobilizace postupně vytlačila běžný život z ulic a vytvořila z nich monofunkční tranzitní zóny, které neumožňovaly bezpečný a komfortní pohyb jiných druhů dopravy, především chodců a cyklistů. V dnešní době je v rámci zklidňování komunikací řešen pohyb těchto ohroženějších uživatelů ulic prioritně před motorovou dopravou.
zdroj: obecná formulace
1. Dálnice
2. Silnice
3. Místní komunikace
4. Účelová komunikace
- stávající funkční využití ploch a jejich hodnocení z hlediska stability
- limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí;
- hodnoty území (charakteristické a cenné prvky určenbé k ochraně)
- negatnivní, rušící, prvky v úpzeké určené k řešení v navazující ÚPD
Jinými slovy řečeno, koncept města, či urbanizace odkazuje zejména na hmotný a zároveň prostorový aspekt společenských vztahů, na zhmotnění a zároveň prostorové vyjádření civilizace v nejširším smyslu. Modernizace znamená změnu, takže modernita poukazuje na takovou společnost (či civilizaci), která změnu nejen umožňuje, ba dokonce ji zabudovala do svých základních charakteristik. Kapitalistický mód produkce je neoddělitelně spojen s růstem, s touhou po zisku, a pro naplnění této touhy a zároveň systémové nutnosti v území dochází buď k nové výstavbě, tj. expanzi, k začleňování nových území do urbanizovaného systému, anebo k přestavbě, intenzifikaci a jiným dalekosáhlým změnám. Procesy urbanizace, modernizace a kapitalistické expanze spolu vnitřně souvisí a navzájem se ovlivňují, takže nelze říci, že jeden proces je příčinou či důsledkem druhého - jde spíše o elementy, či konstitutivní složky procesu jediného, kterému budeme říkat modernita. Aktuálním hmotně-prostorovým vyjádřením tohoto procesu je moderní město.
V územním plánu se koncepčně stanovují podmínky prostorového uspořádání zástavby (v podrobnosti, která neodpovídá regulačnímu plánu) včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Tyto podmínky jsou uváděny vždy v textové části územního plánu (dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 501/2006 Sb.).
Jsou jimi například:
- výšková regulace zástavby (např. dodržení jednotného horizontu, dodržení celkové hladiny zástavby, ochrana siluety sídla)
- charakter a struktura zástavby (např. bloková městská zástavba, RD – plošná zástavba izolovanými domy, nepravidelná urbanistická forma, zachování měřítka zástavby, orientace objektů podle převažující konvence v půdoryse sídla apod.)
- stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití (výměra pozemků pro RD (m2), intenzita využití pozemku (%).)