Slovník pojmů

Všechna | A B C D E F G H I J K L M N O P R S T U Ú V Z
There are currently 8 jmen in this directory beginning with the letter V.
V
Venkovské osídlení
Venkovská sídla a krajina Venkovská sídla jsou sídla s původním zemědělským posláním. Základem trvalých venkovských rurálních sídel byla obdělávatelná půda, střídavě obdělávaná nebo ležící ladem (trojpolní systém) a v důsledku sklizní potřeba uskladnění úrody. Komunity v těchto sídlech mohly narůstat díky extenzivnímu rozvoji na úkor odlesňovaných ploch. Za potraviny získávalo venkovské obyvatelstvo ve městech řemeslné, později průmyslové výrobky a substráty, usnadňující a zvyšující zemědělskou produkci. Svou současnou situací (ztrátou pracovních příležitostí v primárním sektoru) se většina tradičních venkovských sídel stala obytným zázemím dostupných měst, ve kterých jejich obyvatelé nacházejí svou obživu, za kterou dojíždějí. V důsledku této situace dochází k určitému tempu a způsobu poměšťování původních venkovanů a jejich sídel, ze kterých se stávají součásti obtížněji definovatelné sub urbánní zástavby.
Veřejné prostranství
Veřejná prostranství jsou podprostorem veřejného prostoru: jsou jeho fyzickým typem, úzce spojeným s trvalými sídly, zejména s městy. Dochází zde jak ke společenské komunikaci, tak k pohybu lidí, věcí a zboží. Jsou to klasické, obvykle architektonicky ztvárněné prostory mezi budovami: náměstí, agory, ulice, parky. Veřejná prostranství jsou části zemského povrchu anebo uměle vytvořeného prostoru staveb, které jsou přístupné prakticky komukoli a bez omezení. Zpravidla tímto pojmem myslíme prostory otevřené, nezastřešené.
Veřejný prostor
Veřejný prostor je prostorem života společnosti, prostorem společenské komunikace. Je místem, kde se společnost „děje“, kde dochází ke kontaktům a komunikaci mezi lidmi, ke sdílení, inspiraci a vzniku všeho, co přesahuje jedince. Veřejný prostor je prostorem dějinným, kde se děje rozlišování mezi vysokým a nízkým, krásným a ošklivým, důležitým a podružným. Tento prostor je prostorem otevřeným ve velice širokém smyslu slova: je přístupný všem členům dané společnosti, ale též prostorem, kde se tato společnost otevírá věcem a lidem cizím; tento prostor je též otevřený širokému spektru aktivit a využití; je prázdnem, kde se může odehrát něco nečekaného a je tedy i prostorem, kde se společnost otevírá směrem do budoucna.
V současné době rozlišujeme dva základní typy veřejného prostoru: fyzický a virtuální. Fyzickým veřejným prostorem jsou klasická veřejná prostranství: náměstí, agory, ulice, parky, veřejné budovy. Jsou to části zemského povrchu či uměle vytvořeného prostoru budov, které jsou přístupné prakticky komukoli a bez omezení.
Virtuální veřejný prostor se začal pomalu, nenápadně rodit po vynálezu knihtisku, jeho růst byl spojen s vynálezem novin a později rádia a televize. Opravdová exploze tohoto typu veřejného prostoru však přišla teprve s vynálezem elektronické komunikace a internetu, který, oproti všem starším typům komunikace na dálku, umožnil její výraznou decentralizaci.
Oba typy veřejného prostoru jsou strukturované dle míry jejich otevřenosti, takže mezi prostorem veřejným a soukromým jsou též různé prostory poloveřejné, polosoukromé a prostory přechodové.
Vesnice
Příruční slovník [1] vymezuje vesnici takto: „malá osada, skládající se většinou ze zemědělských usedlostí, ves, dědina“ a ves obdobně: „malá osada, mající většinou zemědělské obyvatelstvo, vesnice, dědina“. S kolektivizací zemědělství, jeho zprůmyslněním a přesunem většiny obyvatelstva do práce v jiných oborech se tento původní význam vyprázdnil, stále však zůstává v kolektivní paměti a tedy i v pokusech o rekonstrukci místní identity, ale i např. v rozličných ekologických utopiích. Mám za to, že v současné době je vesnice (ves se používá málo) pojímána především jako malé obytné sídlo v otevřené krajině, obvykle se zachovanými či znovu nalezenými aspekty tradičního způsobu života. I zde se uplatňuje motiv figury na pozadí krajiny a představa ohniska, ačkoli ta už je mnohem slabší.
[1] Ústav pro jazyk český 2007-2008 (1935-1957). Příruční slovník jazyka českého.http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php
Víceúčelový pruh

Víceúčelový pruh je podobným řešením jako vyhrazený pruh s tím rozdílem, že bývá užší. Nachází se vpravo od jízdního pruhu, smí být využíván pouze jednostopými vozidly a to především koly. Pokud je to nutné, mohou jej využít také rozměrnější vozidla.
zdroj: ČSN 73 61 10. První. Praha: Český normalizační institut, 2006.

Vyhrazený pruh

Vyhrazený jízdní pruh je jízdní pruh na komunikaci, který je určen pouze pro některé druhy vozidel nebo jen pro stanovený účel, vyhrazení může platit nepřetržitě nebo jen po vymezenou dobu. Základním typem vyhrazeného jízdního pruhu je pruh vyhrazený pro autobusy veřejné dopravy nebo taxíky, ale zřizují se i pro cyklisty a to především v případech, kde není možné zřídit oddělenou stezku pro cyklisty. Vyhrazené jízdní pruhy jsou označené příslušným vodorovným a svislým dopravním značením, v prostoru křižovatky jen vodorovným dopravním značením. Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty umožňuje dle legislativy jízdu cyklistům, jezdcům na koloběžce, osobám na lyžíchkolečkových bruslích nebo na obdobném sportovním vybavení. Pokud je tento pruh na komunikaci zřízen, jsou výše uvedení povinni ho využít. Ostatní vozidla do tohoto pruhu mohou vjíždět nebo jej přejíždět jen ve výjimečných případech, nesmí při tom jeho uživatele ohrozit ani omezit a při odbočování či vyjíždění z pruhu jim musí dát přednost.
zdroj: ČSN 73 61 10. První. Praha: Český normalizační institut, 2006.

Významné krajinné prvky
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významné prvky jsou dány zákonem (lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy) nebo jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona č. 144/1992 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek.
Významné krajinné prvky jsou podle § 4 zákona č. 144/1992 chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
Související odkazy:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=114~2F1992&rpp=15#seznam

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDznamn%C3%BD_krajinn%C3%BD_prvek
http://www.ochranaprirody.cz/obecna-ochrana-prirody-a-krajiny/vyznamne-krajinne-prvky/
Významný krajinný prvek
Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky danými ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Dle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny.