Slovník pojmů

Proces, který posuzuje vliv koncepcí různého zaměření na životní prostředí. Jsou to koncepce ,které stanoví rámec pro budoucí umisťování a povolování záměrů, přičemž některé koncepce se posuzují ze zákona povinně (v územním plánování např. politika územního rozvoje nebo zásady územního rozvoje) a jiné pouze v případě, že požadavek na posouzení uplatní dotčený orgán (např. územní plán).

Sídelní celek je tvořen z jednotlivých sídelních útvarů ( sídlo - vesnice, městečka apod.), které se vzájemně charakterově, funkčně i provozně doplňují a vytváří tak jeden plnohodnotný sídelní celek.

Jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený útvar. Prostorové uspořádání sídel a tvorba jejich vnitřní prostorové struktury je předmětem urbanismu.

Pojem sídlo (nebo taky sídelní útvar) budeme používat pro označení shluku staveb, domů, či domovů, které slouží lidem k trvalému bydlení. Člověk, který v sídle bydlí je jeho obyvatel. Pro označení shluků budov, bez ohledu na jejich funkci, bude použito slova zástavba.
V češtině rozlišujeme jako dva základní typy sídel města a vesnice, přičemž s každým pojmem se pojí jak velikost sídla, tak charakter zástavby, tak způsob života. Pokud se budeme zajímat čistě o velikost sídla, máme tu následující škálu: samota, osada, vesnice, městys (městečko), město, velkoměsto.
V angličtině je škála lehce odlišná: hamlet, village, town, city, metropolis. Samotě odpovídá hamlet, ale village už odpovídá jak vesnici, tak osadě. Město i town jsou obecně používané pojmy, použitelné pro sídla od velikosti městyse až po mnohamiliónová velkoměsta.  V angličtině se často a také poměrně obecně používá pojem city, pocházející z francouzského cite a ve středověku označující katedrální město - jde o sídlo větší (a důležitější) než město. Pro city nemá čeština vhodný ekvivalent, takže používá buď město, anebo, pokud chce zdůraznit jeho velikost, velkoměsto.
Se sídly většími než město či city má určitý problém jak čeština, tak angličtina, neboť jde o změnu nejen kvantitativní, ale i kvalitativní. Pokud chceme zdůraznit pouze velikost, obvykle se používá předpona: můžeme tak hovořit o velkoměstě, či megaměstě, a v angličtině použít slovo megacity.

Jedná se o městyse, města, statutární města a souměstí (aglomerace) mající složitější prostorovou strukturu a úplnou funkční skladbu.

urbanistické – venkovské sídlo je  vymezeno jako sídlo s typickou urbanistickou strukturou nízkopodlažní zástavby s vysokým podílem rodinných domů s málo vyvinutou uliční sítí s dominantním prostorem návsi jako společenského a kulturního centra sídla a vysokým podílem zeleně v sídle.
architektonické - venkovské sídlo je  vymezeno jako sídla s dominancí nízkopodlažní zástavby v individuálních rodinných domech, které nemají vybudován parter (přízemí) určený k obchodní  činnosti nebo ke službám. Venkovský dům je doplněn rozsáhlejším hospodářským zázemím, které sloužilo původně pro zemědělskou prvovýrobu (chlévy stáje) v současnosti slouží k zabezpečení provozu domu. Pro tradiční venkovský dům je typické vymezení dvora a zahrady s výrazně oddělenými funkcemi.
sociální – venkovské sídlo je takové sídlo, kde existují mnohem užší sociální kontakty mezi jednotlivými obyvateli sídla, kde existuje dlouhodobá neformální sociální kontrola a participace.
ekonomické – venkovské sídlo je takové sídlo, kde dominantní nebo rozhodující činností je zemědělství a primární výroba potravin a kde významný podíl ekonomicky aktivních osob vyjíždí do zaměstnání mimo toto sídlo.
historické – sídlo, které v minulosti získalo městské práva je městem, ostatní sídla jsou vesnicemi. Městem by tedy byli i sídla jako Rabštejn nad Střelou s 26 obyvateli, který v současnosti nemá ani statut obce.
administrativní – městy jsou ty obce, které stát jako města definuje a která mají právo používat městská práva a městský znak. Toto označení nově propůjčuje městům předseda Poslanecké sněmovny a nemá žádný administrativní nebo jiný význam. Jeho jediný význam je prestižní.
statistické – venkovské sídlo je takové sídlo, které má méně než konvenčně stanovený počet obyvatel.

Skid street, The Hobo. Pojem americké provenience. Označuje část města - ulici nebo čtvrť, jejíž obyvatelstvo je převážně tvořeno chudými dělníky nebo nezaměstnanými svobodnými muži. Na začátku 20. století se ulice podobného rázu objevují ve všech velkých městech USA, kde se vyznačují osobitým výrazem a specializovanými službami pro chudé a nezaměstatné.  Význam Skid Row spočíval v nabídce dostupného ubytování pro pracující třídu, která měla v přechodu od industriální do postindustriální americké společnosti potíže se zabezpečením příjmu. Od 50. let 20. století se Skid Row nesprávně pojí s vysokou mírou alkoholismu a kriminality.

Slumy jsou podle definice Organizace spojených národů agentury UN-HABITAT chudinské čtvrti z improvizovaných a obvykle nelegálně postavených chatrčí, které se nacházejí hlavně na předměstích velkoměst v chudých státech.
Související odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slum

Na obsahu pojmu společnost se shodne málokdo z těch, kteří se společností jako předmětem vědecky zabývají (sociologové, politologové, ekonomové, antropologové, historici ...). Než abychom se pokoušeli o nějakou vlastní definici, představme si pod pojmem společnost především onen společný předmět sociálních věd (který se týká např. skupin lidí, struktur mezilidských vztahů, vzorců chování, společenských praktik, institucí, sociální stratifikace, hierarchie či dominance). Pomoci nám může i fenomenologické vytěžení významů českého slova 'společnost', jež implikuje cosi, co má někdo s někým společné, co nějakou skupinu lidí spojuje - takže o těch lidech lze hovořit nejen jako o skupině, nýbrž jako o společnosti.

Správní obvod je právní pojem označující územní působnost správního úřadu.Velikostně může jít od území jedné obce (např.Brno), ba její části (např. Praha 1), až po celý stát.
Související odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spr%C3%A1vn%C3%AD_obvod

Stavební struktura nebo území určitého rozsahu, při níž se střednědobě nepředpokládá změna rozsahu stávající zástavby, přestavby budov a asanace. Způsob využití objektů se může měnit. Nepředpokládá se změna celkové hmoty, kompozice nebo charakteru provozu.
zdroj: www.irppraha.cz

Dle zákona o obcích města se zvláštním postavením. Jejich území se může členit na městské obvody, nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Územně členěná statutární města si uspořádají vnitřní správu (poměry) obecně závaznou vyhláškou (statutem).
Výčet statutárních měst: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav, Prostějov a Praha.
Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.

Urbanistická Struktura sídla, charakteristika sídla, dle urbanistických hledisek. Funkční, prostorové, organizační, kompoziční atd.

Suburbanizace je proces, při kterém se existující aktivity (administrativa, bydlení, logistika, obchod, služby, výroba) přesunují z centrálních částí kompaktně zastavěného území měst na volné plochy mimo kompaktní zástavbu a do lokalit u administrativních hranic měst, resp. za tyto hranice v rámci území metropolitních regionů či aglomerací. Součástí suburbanizačního procesu je rovněž alokace nově vznikajících aktivit do těchto oblastí prostorově výrazně oddělených od kompaktních měst a přitom s nimi funkčně spjatých silnými vazbami. Suburbanizace je vyvolána neustále rostoucími prostorovými nároky a požadavky na komfort ze strany jednotlivců i organizací.
Proces rozšiřování předměstí, prostorová změna osídlení charakteristická hromadným stěhováním obyvatel z centrálních částí městských aglomerací a konurbací na jejich okraje a za administrativní hranice městských celků se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry. Suburbanizace je typická pro vyspělé země.