Slovník pojmů

Všechna | A B C D E F G H I J K L M N O P R S T U Ú V Z
There are currently 13 jmen in this directory beginning with the letter O.
O
Občanská vybavenost (vybavení)

stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva zákona. Stavební zákon řadí uvedené příklady občanského vybavení k veřejné infrastruktuře. Občanské vybavení je jednou ze základních funkčních složek sídel (vedle bydlení, výroby, rekreace dopravy a technického vybavení).
zdroj: zákon č. 183/2006 Sb., § 2 odst. 1 písm. k) bod 3.

Obec
Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. rozlišuje městyse, města a statutární města. Obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem.
Počet obcí v ČR: celkem 6 253 obcí, z toho je 602 měst, 26 statutárních měst a 214 městysů (údaje z roku 2014).
zdroj: zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, Malý lexikon obcí České republiky 2014 - http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/320199-14-r_2014
Obec s pověřeným obecním úřadem
Tzv. obce II. řádu. Vykovávají ve svém určeném správním obvodu také  přenesenou státní správu v přiznaném rozsahu. Jejich OÚ je tedy pověřen výkonem specifických činností státní správy, jejichž rozsah a územní působnost upravuje prováděcí právní předpis. Typicky se u těchto obcí jedná o přenesenou působnost v oblasti ochrany životního prostředí, matričních nebo stavebních úřadů.
Obec s rozšířenou působností (ORP)
Tzv. obce III řádu. Tvoří mezičlánek přenesené působnosti státní správy mezi krajskými a obecními úřady. Vykonávají kromě základních samosprávných činností přenesenou státní správu a další činnosti nejen pro své vlastní správní území, ale také pro další obce ve svém určeném správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Věcně je rozšířená působnost vymezena jak v zákoně o obcích, tak v mnoha speciálních zákonech. Jedná se např. o vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, živnostenského oprávnění, vodoprávní řízení apod. V České republice je celkem 205 obcí s rozšířenou působností.
Oblast krajinného rázu
část krajiny na úrovni oblasti krajinného rázu, která se od ostatních částí odlišuje specifickými znaky charakteristik krajinného rázu a která tvoří základní jednotku prostorové a charakterové diferenciace krajiny.
Obory zařízení občanského vybavení
podle druhů činností jsou občanská zařízení členěna na obory zařízení: školství a výchovy, kultury, tělovýchovy a sportu, zdravotnictví, sociální péče, maloobchodu, ubytování, veřejného stravování, nevýrobních služeb, výrobních a opravárenských služeb, správy a administrativy, církví, vědy a výzkumu, specifická, pro ochranu obyvatelstva.
Obytná ulice
Obytná ulice zahrnuje veřejný nebo poloveřejný prostor v obytné zástavbě, zpravidla malopodlažní. Prostor sloužící hlavně chodcům, obyvatelům přilehlých domů, s nimiž tvoří jednotný a nedělitelný celek. Uliční a stavební čára v obytné ulici splývají v jedno. Automobilová doprava je zklidněná urbanisticko-architektonickými prvky a vlastními hmotami domů a není oddělena žádnými prostředky od prostoru pro chodce.
Obytná zóna

Forma obytných zón je způsob zklidňování dopravy, jehož koncepce spočívá v úpravě prostoru tak, aby minimalizovala rychlost vozidel a naopak vytvářela podmínky pro užívání a obývání prostoru. Tímto způsobem bývá upravena menší část dopravně nevýznamných obslužných komunikací, zpravidla obytné oblasti a vilové čtvrtě.
Zdroj: obecná formulace

Ochrana přírody a krajiny
Ochranou přírody a krajiny se podle zákona 114/1992, O ochraně přírody a krajiny, rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.

Zobrazit více
Ochranné pásmo

Prostor kolem liniového prvku v území se zvláštními požadavky na funkční a prostorové využití vytyčený z důvodu ochrany tohoto liniového prvku. Například ochranné pásmo dráhy, ochranné pásmo plynovodu.
zdroj: ROHREROVÁ Ludmila. Limity využití území [online]. Brno: ÚÚR, 2017. Dostupné z: http://www.uur.cz/?ID=2591

Ochranné pásmo dráhy
Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou:
- u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy
- u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,
- u vlečky 30 m od osy krajní koleje,
- u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje,
- u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje,
- u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu
V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a provádět další jmenované činnosti jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
zdroj: Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách
Opatření obecné povahy

Jedná se o smíšený správní akt s konkrétně vymezeným předmětem a s obecně určenými adresáty. Tento pojem byl zaveden a definován novým správním řádem, který vstoupil v účinnost dne 1. ledna 2006 (zák. č. 500/2004 Sb. - § 171, 172, 173, 174,).
Typickými příklady opatření obecné povahy jsou zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, zastavěné území, územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území. Zákon č. 183/2006 Sb. uvádí, které dokumenty jsou vydávány jako opatření obecné povahy.
Opatření obecné povahy musí vždy obsahovat odůvodnění a oznamuje se veřejnou vyhláškou, vyvěšenou mj. vždy na úřední desce. Nabývá pak účinnosti po 15 dnech od vyvěšení.

Osídlení
Soubor lidských obydlí a jejich skupin rozmístěných na určitém území. Urbanisticky můžeme chápat osídlení jako soubor všech sídel (sídelních útvarů), všech základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva na daném území, zahrnující i všechny vztahy mezi jednotlivými sídly (sídelními útvary) ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a využívání volného času, vztahy mezi těmito sférami, jakož i důsledky antropogenních činností.