Slovník pojmů

Všechna | A B C D E F G H I J K L M N O P R S T U V Z

There are currently 12 jmen in this directory beginning with the letter K.

Katastrální území

Katastrální území (k. ú.) je v České republice podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 56/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“.
Související odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katastr%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAzem%C3%AD

Kompozice

Organizace prostorové formy. Cílevědomá skladba přírodních a stavebně hmotných prvků do prostorově se uplatňujících souborů.
zdroj: KRÁSNÝ J. Statě z kompozice obytných souborů. SA ČSR – ČFVU, 1979. TODL, Luděk, HEXNER, Michal, NOVÁK, Jaroslav. Urbanistická kompozice I. 1. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 1985, 75 s.

Kompoziční osa

Kompoziční osa je významná, historickým vývojem vzniklá nebo záměrně založená linie uvnitř zástavby, nebo urbanizovaného prostoru, soustřeďující funkční aktivity a prostorové senzace. Kompoziční osy mohou propojovat části města, mohou, ale nemusí směřovat k významným cílům (uzlům) městské struktury nebo krajiny.
zdroj: HEXNER, Michal. Územně analytické podklady hlavního města Prahy. Téma 11.15. Kompoziční osy a průhledy [online]. Praha, 2007, 38 s. [cit. 2014-09-23]. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/uap_pdf/UAP_prilohy_k_jevum/11_15_Kompozicni_osy_a_pruhledy.

Komunikace typu A – rychlostní komunikace

Rychlostní komunikace pro místní komunikace funkční skupiny A mají funkci dopravní. Svým příčným uspořádáním vychází z dálnic a rychlostních komunikacích, na které obvykle v intravilánu navazují.
zdroj: Zákon o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb., ČSN 73 6110

Komunikace typu B – sběrné komunikace

Sběrné komunikace, s funkcí dopravně-obslužnou, slouží pro obytné útvary, spojení obcí, průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazby na tyto komunikace.
zdroj: Zákon o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb., ČSN 73 6110

Komunikace typu C – obslužné komunikace

Obslužné komunikace mají funkci obslužnou. Nacházejí se ve stávající i nové výstavbě. Mohou jimi být i průtahy silnic III.třídy a v odůvodněných případech i II. třídy.
zdroj: Zákon o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb., ČSN 73 6110

Komunikace typu D – zklidněné komunikace

Zklidněné komunikace jsou komunikace se smíšeným provozem (D1) a komunikace s vyloučením motorového provozu (D2).
D1 – pěší zóny, obytné zóny, D2 – stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin B a C.
(zdroj: Zákon o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb., ČSN 73 6110)

Koridor technické a dopravní infrastruktury

Plocha vymezená Zásadami územního rozvoje pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy. Plocha je zpravidla větší než budoucí plocha zamýšlené infrastruktury, neboť tato není dosud pevně určena, ale v plánování území je nutné jí rezervovat místo.
zdroj: Zákon č. 183/2006 Sb. par. 36

Krajina

Příruční slovník uvádí pouze: „kraj, končina, území" [1]. Jestliže pojem vesnice se do značné míry vyprázdnil, pojem krajina naopak expandoval a lze říci, že do značné míry absorboval i vesnici a přírodu, a k obojímu připojil estetické konotace (harmonický krajinný ráz, který je třeba zachovat a chránit). Krajinatak dnes mnohem více souzní s Norberg-Schulzovým pojetím krajiny jako přírodního místa. Přírodní místa, a tedy i krajina, se navíc stávají důležitými ohnisky uprostřed rozsáhlých metropolí. Obrat ke krajině, patrný v bohaté literatuře na toto téma z poslední doby, snad naznačuje i cestu k řešení problémů modernity. Na rozdíl od ekologie, která má stále značný přídech vědecko-technického řešení, totiž krajinaapeluje na hlubší struktury, či archetypy lidské duše.
[1] Ústav pro jazyk český 2007-2008 (1935-1957). Příruční slovník jazyka českého.http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php

Krajinná památková zóna

Jedná se o chráněné území především pro kulturní hodnoty krajiny. Nemusejí nezbytně mít výjimečnou přírodní nebo ekologickou kvalitu, i když většinou se zde ochrana kulturního a přírodního dědictví prolíná a doplňuje.
Jsou jimi například architektonicky komponované krajiny s cestami a alejemi a souvisejícími stavbami, významná poutní místa, kulturní krajina kolem vesnic, dokládající vývoj zemědělského hospodaření včetně rybničních soustav, oblasti s pozůstatky hornické činnosti či krajiny memoriální, jež jsou připomínkou významných bitev. Krajinné památkové zóny ilustrují typické rysy kulturní krajiny České republiky. V současné době je v ČR celkem 24 krajinných památkových zón.

Krajinný ráz

Ochrana krajinného rázu (dále jen „KR“) je zakotvena v § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historické charakteristiky určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování:
- významných krajinných prvků,
- zvláště chráněných území,
- kulturních dominant krajiny,
- harmonického měřítka,
- harmonických vztahů v krajině.
Související odkazy: http://www.nature.cz/publik_syst2/files/zakon_114.pdf

Kulturní krajina

Krajina se zásahem člověka, přeměněná činností člověka, krajina reflektující prvky a struktury vzniklé během staletého procesu jejího osidlování a kultivace.