Slovník pojmů

Všechna | A B C D E F G H I J K L M N O P R S T U Ú V Z
There are currently 8 jmen in this directory beginning with the letter M.
M
Mentálni mapy
Mentální mapy jsou osobitá mentální reprezentace prostředí, ve kterém lidé žijí nebo jej navštěvují. Identifikuje výrazná a nevýrazná místa a základní charakteristiky ovlivňující srozumitelnost městského prostředí. Zakladatetelem je K.Lynch (mentální mapa Bostonu – identifikace pomocí pěti prvků: cesty, okraje, oblasti, uzly a významné prvky).
zdroj: K. Lynch - Obraz města
Město
Je sídlem, které si lidé utvářejí tak, aby co nejlépe vyhovovalo jejich potřebám. Člověk tak stále usiluje o to, aby města byla krásná, užitečná a pestrá. Městem může v ČR být obec, která má alespoň 3000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.  Příruční slovník [1] vymezuje město jako „nakupení velkého počtu domů obytných a veřejných budov, uspořádaných v ulice, jejichž obyvatelé tvoří kulturní a sociální jednotku."
Tento význam je celkem zachován, především co do popisu hmotné struktury města. Město jako kulturní a sociální jednotka se v řadě případů značně rozplizla - v tomto ohledu se začíná např. v sociální geografii používat termínu funkční urbánní jednotka, která je definována dojížďkou za prací. V obecné představě města je však stále zachována Norberg-Schulzova figura na pozadí otevřené krajiny, tj. město jako jasně vymezený celek, ale i figura městského centra na pozadí městské periferie, tj. jako místo, kde se něco děje. Pojem města je tedy i nadále spojen s představou „ohniska, v němž je charakter prostředí zhuštěn a vysvětlen." Město tak i v moderním světě zůstává smysluplným pojmem, jehož význam se oproti dobám minulým pouze lehce posunul.
[1] Ústav pro jazyk český 2007-2008 (1935-1957). Příruční slovník jazyka českého.http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php
Městská zeleň, veřejná zeleň

Plochy zeleně ve městě můžeme rozlišit na vyhrazené a veřejné. Zeleň vyhrazená je veřejnosti nepřístupná nebo přístupná jen omezeně. Do vyhrazených ploch lze zařadit například uzavřené parky a zahrady, botanické a zoologické zahrady, neveřejná sportoviště, zeleň úřadů, institucí a jiných organizací, hřbitovy a pohřebiště, zeleň uzavřených obytných bloků a zeleň soukromou. Plochy veřejné, tedy přístupné bez omezení, vytvářejí prostory pro rekreaci a krátkodobý odpočinek.
Veřejná zeleň je trvale přístupná veřejnosti a zahrnuje:
- městské parky, parčíky a parková náměstí a pásy,
- sídlištní zeleň,
- uliční stromořadí a doprovodnou zeleň komunikací,
- zeleň u významných budov,
- zeleň pietních území,
- zeleň dětských hřišť a sportovních areálů,
- veřejné historické parky a parkové lesy,
- doprovodnou zeleň vodotečí a technických děl.
zdroj: VOREL I., (aktualizace BALABÁNOVÁ, P., KYSELKA, I.), Pravidla územního plánování - C.5 Zeleň, [online] ÚÚR Brno 2006 (aktualizace 2009), [cit. 2017-01-07] dostupné na: http:// www.uur.czú/

Městys
Městys nebo také městečko je typ obcí velikostně a významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti se jednalo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí) a zpočátku výjimečně i výroční trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Na rozdíl od města zde bylo mnohem silněji zastoupeno zemědělství a sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné.
Metropole
Pojem metropole, ačkoli pochází z řeckého metropolis (tj. mateřské město kolonie) a v současné angličtině je používán v přeneseném významu (metropole značilo centrum Britského impéria, tj. centra mateřské země Britských kolonií) má i v češtině pěkné konotace. Skládá se totiž z části metro, označující podzemní dráhu, a pole, tj. část nějakého prostoru vůbec, - což dává dohromady území obsloužené metrem, obecněji území obsloužené městskou hromadnou dopravou. Když si k tomuto slovu navíc připojíme anglický význam slova metropolis (v češtině už lehce pozapomenutý), tj. velké město, které je zároveň významným ekonomickým, politickým a kulturním centrem země či oblasti ale i centrem (ang. hub) regionální i mezinárodní dopravy a spojů, máme tu vhodné a i v češtině relativně dobře znějící slovo, použitelné jak pro pojem global city Saskie Sassen, tak pro metropolitní region Manuela Castellse.
Pro bližší specifikaci mi přijde vhodné používat spojení globální metropole jako překlad global city a spojení metropolitní region pro Castellsův pojem. I pojem metropole svým způsobem (a ve vskutku grandiózním měřítku) zachovává pojetí Norberg-Schulzova ohniska - pokud uvažujeme o globální metropoli - neboť zde je charakter moderní doby zhuštěn (a snad i vysvětlen), právě odtud lze modernitu nejlépe pochopit. Zde se realizují slavná architektonická díla, umožňující nahlédnout charakter modernity, ale i pomníky velikosti onoho Kosíkova anonymního diktátora. A co víc, metropole shromažďují, anebo alespoň hromadí významy a bohatství celého světa - shromažďování je další významný Norberg-Schulzův pojem, pro prosté hromadění se ale více hodí pojem aglomerace.
Související odkazy: http://en.wikipedia.org/wiki/Metropolis
Místo krajinného rázu
Je vizuálně vnímaná jednotka v prostorovém uspořádání krajiny. Prostor je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť nebo je vymezen okruhy viditelnosti a představuje území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. Část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu.
Mobiliář
Městský mobiliář je souhrnné označení pro lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, informační tabule, zábrany, směrníky, žardiniéry a další prvky ve veřejném prostoru.
Motorová doprava

Souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob, věcí a zvířat silničními motorovými vozidly nebo jízdními soupravami pro cizí potřebu, jakož i přemísťování silničních motorových vozidel nebo jízdních souprav samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Silniční motorová doprava může být provozována jako osobní doprava nebo nákladní doprava.
Osobní doprava: vozidla určena pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče; -vozidla určena pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.
Nákladní doprava: vozidla nebo jízdní soupravy o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí; -vozidla nebo jízdní soupravy o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí.